VIDEO: Život Adolfa Gallanda, jednoho z nejlepších německých stíhačů

10.02.2016

Německý pilot Adolf Galland proslul za druhé světové války jako výtečný stíhač, který až do posledních dnů sváděl boje se spojeneckými letci. Elegantního a charismatického vojáka uznávali i jeho protivníci, na druhou stranu ale nikdy nevyjádřil velkou lítost nad svou účastí ve válce, která si vyžádala miliony životů. Galland, který zemřel 9. února 1996 ve věku 83 let, se dokonce v polovině 50. let podílel na obnově západoněmeckého vojenského letectva.


Potomek hugenotů, kteří v 17. století uprchli z Francie do Německa kvůli náboženskému pronásledování, strávil v kokpitech bojových letadel téměř osm let. Poprvé se do válečné vřavy zapojil jako člen neblaze proslulé Legie Condor ve španělské občanské válce. Na dvouplošníku Heinkel He 51 s pro něj typickým obrázkem Mickey Mouse útočil od července 1937 na pozemní cíle a zároveň se podílel na vývoji taktiky, kterou luftwaffe později s úspěchem používala v polské a francouzské kampani.

 

Už konci španělského tažení si Galland vyzkoušel i slavnou stíhačku Messerschmitt Bf 109, na přidělení ke stíhacímu letectvu si ale musel počkat až do února 1940. Galland se přitom jako bojový pilot dokázal vyrovnat i s výrazným hendikepem, poraněným levým okem, ve kterém mu po letecké havárii v roce 1935 zůstaly kousky skla. Lékařský zákaz létání překonal tím, že se naučil zpaměti tabulku s písmeny, používanou lékaři, a mohl zase do vzduchu. 

 

V Polsku létal na bombardéru Henschel Hs 123, po stížnostech na revma způsobené otevřeným kokpitem jej ale začátkem roku 1940 přeložili ke stíhačům. "Byl to velmi dobrý pilot se skvělou muškou... Hlavně byl blázen do lovu a lovit toužil cokoli - od vrabce až po lidského soupeře," řekl o Gallandovi jeho kolega Johannes Janke.

 

O Gallandových schopnostech se přesvědčilo i několik československým pilotů. Prvního z nich, Stanislava Popelku, sestřelil a zabil nad Francií v červnu 1940. Více štěstí měli při souboji s Adolfem Gallandem dva čs. členové britského Královského letectva (RAF) Josef Hubáček a Josef Bryks. Prvního sestřelilo německé stíhací eso nad Londýnem 15. září 1940, druhého o devět měsíců později u francouzského Lille Francií.

 

Oba Čechoslováci se zachránili na padácích, zatímco Hubáček se ale po vyléčení z lehčích zranění zapojil zpátky do bojů, Brykse po krátkém ukrývání zadrželi Němci a zbytek války strávil nezdolný "útěkář" v zajetí. Celkem Adolf Galland dosáhl během války 104 sestřelů. Sám byl sestřelen čtyřikrát, třikrát ale dokázal nouzově přistát, padákem se zachránil jen jednou a zkušenost si už prý nechtěl zopakovat.

 

Ve sbírání více sestřelů (nejlepší němečtí letci jich měli přes 300) Gallandovi zabránilo to, že jej v listopadu 1941 přeložili do štábu. Práce u stolu ho ale neuspokojovala, a tak si i přes zákaz občas "odskočil" do vzduchu, zejména v době amerických denních náletů na Německo.

 

 

Kvůli svým názorům na vedení války se také často dostával do sporu s nadřízenými, včetně nejvyššího velitele Hitlerova letectva Hermanna Göringa. Mocného maršála ale Galland provokoval už jako nižší velitel. Když se totiž Göring během bitvy o Británii na jednom setkání s letci ptal, co má udělat, aby luftwaffe konečně vyhrála, odpověděl mu Galland stručně: "Dejte nám spitfiry". Později ale vzpomínal, že to bylo jen pošťouchnutí, které si zkrátka nemohl odpustit. Ve skutečnosti totiž prý měl svůj Messerschmitt Bf 109 docela rád.

 

Naprosto nadšený byl ale Galland z první proudové stíhačky Messerschmitt Me 262, se kterou se seznámil už v květnu 1943. "Je to jako kdyby mě vzduchem postrkovali andělé," popsal své první dojmy ze stroje, se kterým koncem války po neshodách s velením opět začal létat jako stíhací pilot. Poslední misi vykonal Galland, který s proudovou "vlaštovkou" dosáhl sedmi sestřelů, 26. dubna 1945.

 

Po válce strávil dva roky v zajetí, mezi roky 1948 a 1955 pak pomáhal budovat argentinské letectvo. V roce 1954 také vydal knihu První a poslední, která se stala bestsellerem. Po návratu do Německa krátce působil v nově založeném vojenském letectvu spolkové republiky, armádu ale brzy opustil. Zbytek kariéry strávil v leteckém průmyslu, zapojil se také do spolku válečných pilotů a jako technický poradce pomáhal při natáčení filmu Bitva o Británii (1969). A až do vysokého věku rád a často létal.

 

Zdroj: Redakce, ČTK, Foto: Wiki

Odeslání článku e-mailem

[x] zavřít

Komentáře k článku

Přidat komentář

    Kontrolní kód : Kontrolní kód

Zeptejte se odborníka

Zkušený personál jedné z největších leteckých škol Flying Academy je připraven Vám pomoci s jakýmikoli otázkami týkajícími se letectví.

Zeptejte se

Kategorie

Bezpečnost

Civilní letectví

English info

Havárie

Historie létání

Letiště

Nejčtenější

Oznámení, kurzy, školení...

Pilotní výcvik

Prodej letadel

Technologie

Video

Vojenské letectví

Zeptejte se odborníka