Hlásí se pilot Ludva z Moravy I

04.10.2010

Dobrý den, hlásí se pilot Ludva z Moravy

V mém prvním vstupu se budu věnovat létání zatím jen při zemi a tomu, co od dětských let předcházelo. Jestli mě s mým psaním rovnou nepošlete do háje, budu přispívat jednou týdně s novým příspěvkem. Létání byl můj život. Rád se s vámi o některé jeho kousky podělím. 

Pocházím ze Zábřehu na Moravě, kde měl děda obuvnictví a moji rodiče pracovali jako učitelé.

Cesta nahoru k mráčkům je trnitá. Když jsem chodil k babce a dědovi (budeme si povídat o věku 7-10 let mého dětství), vzal jsem si do ruky model letadla a s bručením v hlase jsem obcházel baráky po navigačním trojúhelníku, načež sousedky se bábiny ptali, zda Váš vnuk je zcela normální. Ovšem o tom pochybovala i moje matka. Měl jsem model práškovacího žlutého Čmeláka, tak jsem vzal kyblík s pískem do jedné ruky, do druhé éro a jal jsem se práškovati náš dvůr, pěkně v řadách. Když jsem byl u třetího kbelíku, byl jsem rodiči zastaven, plus výprask.

Další krátká vzpomínka na jedno dětské léto. Udělal jsem si z párátek větroně L-13 Blaníky a otevřel dveře od baráku a chodil pro ně vlečným Z-226 Trenérem na chodník. Zavírej ty dveře, říkám nerušit, tahám je z pole. To zase v zimě jsem si vzal model Antonova An-24, otevřel okno a natáhl lanko na protější strom a andulu jsem tam pověsil a za ten špagát jsem tahal. Zase matka proč větráš když topíme. Povídám nerušit, toto je navigační let...

Tenkrát jsem viděl v TV ruský film o bombardérech Petljakov Pe-2FT. Povídám matce, že potřebuji vařečku (jako knipl) a kbelík jako motor. A dej mi ještě tu ruskou ušanku. Teď na jaře? Jo. Tak jsem si vzal ještě na zem peřinu a zahájil let. Přišla se podívat co dělám, protože jsem se snažil vydávat zvuk motoru, kbelík přede mnou, ta vařečka mezi nohama a na hlavě tu sibiřku a moje lyžařské brýle na očích. Ty už ses dočista zbláznil! Povídám neruš, mám to ještě 5 minut nad Berlín...

K těm dvěma fotkám. Na jedné, když šla moje sestra do první třídy někdy 1972, tak jsem se Suchojem, ruskej model od fy Ogoněk, neměl jsem tenkrát přístup na bony do Tuzexu. Na té druhé s polským PZL-23 Karaš od jejich fy Ruch. Vždy, když máte model, člověk by měl vědět něco o té historii. Stejně to Poláci s tímhle a se stíhačkami PZL-P11c nemohli vyhrát, myslím tím začátek druhé světové války 1939.

Raději něco veselejšího, vždy vám napíšu nějakej leteckej, nebo politickej fór, takže dnes jeden závěrem: Děda, 90 let, poprvé v letadle. Letuška povídá, žádnej strach dědo a až uvidíte z výšky lidi, tak vypadají jako mravenci. Po chvíli stewardka rozdává občerstvení a děda říká, měla jste pravdu, že ti lidi jsou jako mravenci. Načež se letuška podívá z okénka a říká. Dědo, to jsou opravdoví mravenci, ještě jsme neodstartovali.

Luděk Zita  profil autora

Každé úterý budeme na stránkách leteckého magazínu flyMag uveřejňovat  Vaše příběhy, povídání ze světa létání. Máte i Vy co říct jiným? Jednoduše nám napište 

Odeslání článku e-mailem

[x] zavřít

Komentáře k článku

Přidat komentář

    Kontrolní kód : Kontrolní kód

No

Odpovědět

Datum : 05.10.2010 23:45, Vložil : Roman

budu se těšit na pokračování, fakt že jo :-)

Všechny komentáře

Zeptejte se odborníka

Zkušený personál jedné z největších leteckých škol Flying Academy je připraven Vám pomoci s jakýmikoli otázkami týkajícími se letectví.

Zeptejte se

Kategorie

Bezpečnost

Civilní letectví

English info

Havárie

Historie létání

Letiště

Nejčtenější

Oznámení, kurzy, školení...

Pilotní výcvik

Prodej letadel

Technologie

Video

Vojenské letectví

Zeptejte se odborníka