Hlásí se pilot Ludva z Moravy XI

02.02.2011

Dobrý den, hlásí se pilot Ludva z Moravy.

Vítejte dnes u jedenáctého pokračování, dáme si dnes volné poznámky o létání, časově neřazeno, ať to není taková nuda.

Začnu u sebe. Koncem 80. let jsem letěl na nácvik nízké pilotáže do prostoru Krkonoš s jistým mjr. Hnátkem, bejvalým aeroklubákem, jako provozovatelem, moc hodnej chlap. Když už jsem se začal nahoře trochu nudit, tak mu do toho interkomu říkám (to bylo v zimě, slunečno), že si prohlédneme tu sjezdovku na Černé hoře zblízka. No, vzal jsem to s tím Delfínem seshora a dolů nad těma lyžařema tak ve 20 metrech. Potom pod námi už bylo Vrchlabí a tamní letiště, tak taky na průlet. Zrovna tam před hangárem stáli nějací kolíci v montérkách, tak říkám pozorovateli: "Hnáte, uděláme si z nich trochu srandu." Šel jsem na okruh, vytáhnu podvozek, velké klapky, ale ti chlapy to jako srandu nepochopili, tak vystřelili červenou raketu jako zákaz přistání...

Vracíme se trochu do historie, 1943, tenkrát na saharské poušti pro závadu přistál na Hurikánu jeden polský pilot, měl zkušenosti ze studií lékařské medicíny, kterou předtím studoval. Jeho poznatky z pobytu na té poušti, protože ho včas nenašli, byly zužitkovány k lékařským a vědeckým účelům. Psal si totiž deník, žádné průzkumné letadlo na obzoru, ale vydržel pár dnů a našli se ty jeho zápisky, poznámky do deníku den po dni. To musí být masakr, když v noci je tam nula a přes den do Vás praží slunce. Bez jídla to jde vydržet až 3 týdny, bez vody vydržel skoro týden, tam už potom nastává dehydratace. Běžnej čas je 2 - 3 dny, když nemáte přísun vody. Bohužel, i tyto případy se tam mezi těmi dunami stávali, tak ještě jeden postřeh na toto téma.

To byla taky Sahara za druhé světové, když osádka B-24 Liberátor se dostala do navigačních problémů a v té poušti museli kvůli palivu nouzově přistát. Snažili se poté o vlastní záchranu, ale nikod nepřežil na pěší pouti a ty trosky z B-24 našli po 20 letech, našli tam i termosku s kávou a že nedopitá, dala se prý pít.

Ještě si napíšeme o pár kuriózních případech, letouny bez pilota. V roce 1946 u Bludova u Šumperka přistál "síbl", tedy Aero C-3 bez osádky, která nevím proč letoun opustila. Sedlo to samo do pole, letoun krom poškození vrtulí zůstal nepoškozen.

Polsko 1986, ostré střelby letadel na střelnici, ruský MiG-23. Při jednom takovém cvičení k něčemu došlo a pilot se katapultoval. Letoun bez kabiny se však vybral sám a pokračoval v letu směrem na západ. Letělo to přes německo, tam na to startovali dvě americké F-16, ale když to viděli - letoun bez pilota a bez kabiny - tak nevěděli co s tím. Bohužel, palivo došlo nad Belgií a spadlo to do školky. 3 děti to zabilo.

Například ve vlaku dnes jezdí jen jeden strojvedoucí. Kdyby něco, tak po minutách vlak zastaví sám. U létání je to něco jiného, musíte mít druhého pilota v případě např. srdeční slabosti.

Takže ještě krátce o tom. Koncem 60. let to asi také chytlo jednoho německého pilota na F-104 Starfighter, letoun odletěl až do Norska, kde to spadlo.

Podobný případ se stal u nás v roce 1989, když to zkušený pilot při zalétávacím letu na Mig-21F asi v bezvědomí zapíchnul kilometr daleko od hradu Bouzova. Zůstal jen kráter, život mu už nikdo nevrátí, ještě že to nespadlo na ten hrad.

To mám také jednoho kamaráda, ten se ve dvojici vracel z leteckého dne z pardubického letiště zpět do Českých Budějovic na dvoumístném MiGu-21UM. Vzal si s sebou pasažéra technika. Při průletu v mracích však došlo ke kolizi obou letounů, osádky se vystřelili, ovšem jeden letoun se doslova zabořil do paneláku v Budějicích. Jako zázrakem se nikomu z obyvatel nic nestalo.

Kliku měla i mladá belgická pilotka (25) na letišti v Hradci Králové, když při přistání ve dvojici ji vedoucí ocákal kabinu a sjela mimo dráhu, kde se v náklonu na zemi stačila katapultovat. To bylo na F-16, naštěstí to odnesl jen kotník.

Méně štěstí měl syn známého francouzského námořního badatele J. Custoa. Koupili námořní Catalinu PBY-5 a při přistání na moři asi nesedal správně podél vln, ale napříč, chytli ti vlnu a obojživelník šel ke dnu.

Více štěstí měli v roce 1986 dva hoši na vrtulníku Mi-2, když při průletu v 5 metrech nad sečskou přehradou ten stroj utopili. Stihli ale včas vyplavat.

To štěstí v neštěstí měl někdy před 40 lety major Jarda Crha, když z pardubického letiště startoval na MiGu-21F a vysadil motor. Tam byl zvláštní způsob katapultu, při vystřelení Vás chránil celý velký překryv kabiny, ale něco neklaplo a on měl 12x přeražěnou páteř. S létáním konce, tak jsem ho zažil jako náčelníka SOK, to je Středisko objektivní kontroly, kde se vyhodnocují fotokulomety a hlavně zapisovače letových dat, tedy černé skříňky, jak se tomu lidově říká. Ona je ve skutečnosti oranžová, aby byla lépe nalezitelná, třeba ve sněhu. Ta krabka je celkem malá, ale těžká, je to vyrobeno z nějakého materiálu, aby byla odolná nárazu. Ještě zmínka o tom katapultu. Na prvních verzích amerických F-104 Starfighterech byla kabina uzavřena, lezlo se tam spodem a katapultážní sedačka také fungovala směrem dolů. Dost dobře si to neumím představit.

To bylo ještě někdy v roce 1980, když jsem jako student na gymplu byl navštívit dnes aeroklubové letiště, v té době to zabralo ruské letectvo, vrtulníky Mi-2 a Mi-8. Ale v tom roce tam měli ty velké Mi-6, létalo nám to nad hlavou pomalu, ale majestátně. Prosklená kopule na přídi pro navigátora, pomocná křídla, měli jich tam celkem dost, některé tmavošedé, některé kamuflované. Bůh ví, jestli v tom něco vozili, nebo šlo jen o cvičení, to už dnes nikdo nezjistí. Tak když jsem se na tu plochu za plotem díval, měli tam na zemi pro obranu čtyřhlavňový kanon. Přišel voják v hlídce a povídá: "Što vy zděs dělajetě?", tak odpovídám "ničevo, smatrju". On "zděs nět ničevo k smatrju", tak jsem raději odešel.

To zase bylo v Rusku v roce 1977, když jsem tam byl v jedné učitelské rodině na pozvání jako čtrnáctiletý společně s otcem. Na prohlídku Moskvy mě měl na starost jeden člověk, jejich soused, jako vědec, a to mu nebylo víc jak 35 let odhaduji. On pracoval pro výzkum paliv do raket a nesměl opustit ani Moskvu, natož do zahraničí. Paradoxem je, že měl nádhernou manželku původem z Turecka nebo Řecka, už nevím přesně, ale přitom štíhlá sexy blondýna, když jsem k nim chodil večer na TV, tak vždy na sobě mini župan. Víte jak to chodí, když se vám zapalujou lejtka. Jednou jsme jeli na dáču, tedy těch našich hostitelů na chatu, to bylo tak 50km východně od Moskvy, hned u takového velkého jezera, ale to si neumíte představit, jaký obrovský letecký provoz byl nahoře. Já jsem si půl jezera obešel, až jsem narazil na dědinu, kde byl takový pahorek a z něho jsem viděl na letadla přistávající na letiště Šeremetěvo, provoz srovnatelný s Frankfurtem nebo s londýnským Heathrow. Nad tím jezerem jsem zase viděl běžně přelétávat vrtulníky Mi-I, anduly An-2 ty dvouplošníky, starší Iljušin v barvách Aeroflotu, Il-14, potom také An-14 Pčolku (včelku), to je dvoumotorový hornoplošník pro hlídání. Pak tam nízko prolétla Mi-24, asi verze A tohoto bitevního vrtulníku, protože ještě měla hranatou kabinu, oproti pozdějším verzím s již vypouklými skly (Mi-24D apod.). Taky tam proletěl jeřábní vrtulník Mi-10K Kran (jeřáb). Zhruba ve 3km vysoko jsem viděl strategický bombardér Tu-20, dobrej hučák. To vše za pár hodin dopoledne. Pak jsem se vrátil na tu chatu a Irina se mě ptala, kde jsem byl, říkám ve vesnici. Ona, že nědnádo chodít v děrevňu. Asi věděla proč. Ta dřevěná vesnice totiž vypadala jako za druhé světové války a hoch pod tím pahorkem, tak v mých letech, tam s proutkem pásl husi, v krátkých černých kalhotech a bos. Země paradoxů.

Závěrem tedy jako vždy jeden vtip, který bude navazovat na výše uvedené vyprávění. Říkalo se, jaký že je rozdíl mezi Rusama a Indiánama? Žádnej, protože obě strany mají holou prdel, ale pořád haraší zbraněma.

Budeme pro dnešek končit, vyjíměčně je to tentokrát bez fotek, takže zase příště nashle.

Pilot Ludva z Moravy

Odeslání článku e-mailem

[x] zavřít

Komentáře k článku

Přidat komentář

    Kontrolní kód : Kontrolní kód

pplk. Crha

Odpovědět

Datum : 09.12.2017 20:53, Vložil : Lubomir Muzikář

změna emailu pro odpovědi na mou otázku - výzvu o pplk Crhovi muzikar.lubomir@gmail.com Děkuji

pplk.Jaroslav Crha

Odpovědět

Datum : 23.07.2014 12:40, Vložil : Crha

Dobrý den, neznáte někdo další osudy pplk. J. Crhy? Byl to můj nezapomenutelný náčelník ze SOK a po zrušení 4.lp se naše kontakty přetrhly... Díky. lubomir@muzikar.cz

Pád MIGU 23 v Belgii

Odpovědět

Datum : 08.02.2011 10:34, Vložil : Aten

Dobrý den, chtěl bych poopravit, či doplnit, onu událost s MIGem 23, který spadl 4. července 1989 v Belgii. MIG 23 startoval ze základny Kołobrzeg v Polsku. Po startu začal motor ztrácet výkon a letadlo klesalo. V asi 150 metrech se pilot plukovník Nikolai Skuridin katapultoval. Motor se však "chytil" a MIG pokračoval na autopilot směrem západ. Přelétl území tehdejšího NDR. Když se dostal nad SRN, tak k letadlu vystartovali dvě F 15 ze 32. TFS, Soesterberg z Nizozemska. MIG přeletěl ještě přes Nizozemsko do Belgie. Když už to vypadalo, že se dostane nad moře, (pravděpodobně ve Francii, Mirage už měli pohotovost) kde bude moci být bezpečně sestřelen, tak kousek od města Kortrijk po 560 km dlouhém letu spadl na farmu, kde byl v troskách domu zabit 18letý mladík. Belgická vláda protestovala proti postupu tehdejšího Sovětského svazu, protože ze strany SSSR nedošlo k žádnému varování a letadlo zachytil až radar NATO.

pochvala

Odpovědět

Datum : 04.02.2011 14:37, Vložil : Marian

Vyborny clanok! Velka vdaka a viac takychto clankov prosim! Uzasne

hurá

Odpovědět

Datum : 03.02.2011 17:13, Vložil : Petr

Moc děkuji, už bylo na čase! :-)

Všechny komentáře

Zeptejte se odborníka

Zkušený personál jedné z největších leteckých škol Flying Academy je připraven Vám pomoci s jakýmikoli otázkami týkajícími se letectví.

Zeptejte se

Kategorie

Bezpečnost

Civilní letectví

English info

Havárie

Historie létání

Letiště

Nejčtenější

Oznámení, kurzy, školení...

Pilotní výcvik

Prodej letadel

Technologie

Video

Vojenské letectví

Zeptejte se odborníka