Můj výlet za prací do Etiopie (říjen 2008)

08.02.2011

Začátkem září jsem byl osloven, zda bych nebyl ochoten odcestovat do Etiopie do Addis Abeby a tam složit SLZ Zenair, zalétat a přeškolit na tento stroj tamního správce Národního parku Omo.

Přestože na přípravu byl pouze krátký čas, 13 dní, podařilo se mi zajistit platné v Etopii povinné očkování proti Žluté zimnici a letenku u Tureckých aerolinií. Cena se pohybuje v rozmezí 13-16 tisíc včetně poplatků, s přestupem v Istanbulu, letiště Ataturk (LTBA). Pokud kdekoli na cestě s TA trávíte na letišti při čekání na další spoj víc jak 10 hodin, máte právo na bezplatný hotel.

Popisovat odbavení a odlet z PRG nemá smysl, za zmínku stojí pouze přistání v Istanbulu, které bylo při velké průtrži. Ta pokračovala celou dobu čekání v terminálu, s bouřkami kolem letiště až do mého odletu kolem půlnoci. Letiště Istanbul je veliké, má tři dráhy, a v podstatě nepřetržitě každé 3 minuty zde něco startuje nebo přistává ve dne i v noci. K vidění jsou zde třeba Tu134 Belarus airlines i Jak 40 Kubánských aerolinií.

LTBA – HSSS – HAAB, Addis Abeba

Odbavení 150 cestujících do Chartúmu a Addis Abeby trvalo přes dvě hodiny. Cestující z EU neměli problém, ale lidé ze Súdánu a ET – bylo to nekonečné….bezpečnostní rámy stále pískaly, zahaleným ženám a dětem se do osobních prohlídek nechtělo, důvěru to nevzbuzovalo.

Použité letadlo bylo B737-800, prý dva roky staré, interiér tomu ale nenapovídal. Letiště Chartúm (Khartoum HSSS) v Súdánu na mě působilo vojenským dojmem, k vidění bylo vidět totéž jako na našem LKKB. Zde proběhla vykládka věcí a plnění paliva. Nikomu z cestujících, kteří pokračovali do Addis nebylo dovoleno opustit sedadlo.

S ranním rozbřeskem jsme přilétli nad střed Addis Abeba Bole (HAAB, Elev 7625´), a RNAV přiblížením jsme přistáli na 07R (délka 3700m) přesně na čas v 7:05. Byla neděle a čas na jednodenní aklimatizaci, protože Addis Abeba a HAAB leží na náhorní rovině 7250´ – 7900´ Altitude.

Po příletu, pokud nemáte předem, musíte získat vízum. Po vyplnění formuláře jdete na pohovor, musíte udat proč a za kým jedete, a je vhodné mít zvací dopis. Poplatek za vystavení je 20 dolarů. Přestože je v kanceláři 8 úředníků, každý schvaluje něco jiného. Po získání podpisů dostanete lístek s velkým kulatým razítkem a informací, že pro pas s vízem si máte přijít nejdříve za 6 hodin nebo zítra. Pak si teprve můžete vyzvednout zavazadla a jít k rentgenu, kde vám je důsledně prohlédnou. Etiopie je totiž velice citlivá země na bezpečnost. Např. dovoz notebooku, letecké radiostanice nebo GPS, byť pro vlastní potřebu podléhá schválení tamního Ministerstva vnitra.

Pas s vízem jsem si vyzvednul v neděli odpoledne, mezitím jsem si zvykal na jiné ovzduší a život ve městě. Byla to moje první zkušenost s Afrikou. Asfalt je jen na hlavních cestách, jinak jen hlína, kamení a splašky. Všude je hodně lidí, pěkně oblečených i chudáků, před vstupem do restaurace je nutno se podrobit osobní prohlídce, na úřadech a letišti doplněných o rám a rentgen zavazadla. Provoz ve městě působí velice chaoticky, obrovské množství bílomodrých taxíků, dodávek a náklaďáků, žádné značky, právo drzosti a velkého auta platí beze zbytku, do toho chodci, místy ovce a osli všemi směry…. Přesto byly vidět dopravní nehody pouze v neděli, když byl provoz nejmenší. Pronájem vily s vrátným, uklízečkou a kuchařkou přijde na 1500 dolarů a bytu 800 – 1000 dolarů. Domorodci jsou v chování příjemní až úslužní, včetně úředníků, a všichni mluví poměrně dobře anglicky.

Práce začala v pondělí vyřizováním vstupního pasu na stojánku GA na HAAB. Vše se odehrávalo na vnitrostátním terminálu. Ředitelství tohoto terminálu je velké jako půl našeho CAA a po získání všech možných povolení a podpisů zbýval jediný – Artura Heilyho, ředitele letiště. Pak jsme dostali lístek s velkým kulatým razítkem - pas umožňující vstup do terminálů a na odbavovacích plochy.

 

Stojánka GA

Cesta na stojánku GA vedla vždy přes pět kontrol, domácí terminál, kolem nové věže, celou odbavovací plochu, pod nástupními choboty kolem celé flotily Ethiopian Airlines. Tato státní firma provozuje Fokery 50, B737, 757 a 767 a objednané má B787.

Stojánka GA je velká 50 x 100 metrů se čtyřmi hangáry bez vrat, ředitelem, pěti zaměstnanci mechaniky ( všichni jsou státní zaměstnanci, každý je odborník na něco, ale naposledy zřejmě dělal něco ze své odbornosti před několika lety) a vojákem s kalašnikovem. Na stojánce stojí asi dva roky C414 bez vrtule, práškařským Schweizerem (vyráběli je v těch hangárech v licenci), C182, Pa30, dvě DC3, Paternavia Viktor bez vrtulí a kontejnery ve kterých bydlí někteří zaměstnanci. V hangáru je Piper Cub, práškařská Cessna a stařičká C172.

Letadlo jsem skládal na stojánce GA, pomáhal mi správce parku Australan Ian a domorodec Salomon. Zenair byl dodán CZAW rok před tím, rok byl uložený v dřevěných bednách. Celý ten rok trvalo celní odbavení. Přežil to bez úhony a motor chytil na první otočení klíčkem. Uložení letadla v hangáru GA stojí 50 dolarů za noc, venku je zdarma. Letadlo jsme složili do poledne druhého dne, a pak začal druhý maratón – provozní povolení a povolení zkušebních letů.

CAA Ethiopia

Tento úřad sídlí v pěkné přízemní budově, úředníci jednají velice korektně a slušně, přesto bylo cítit, že jim naše žádost vadí a přehazovali si nás jako horký brambor. Zenair je totiž první a podle všeho poslední ULLa v Et. Nakonec pan ředitel rozhodl, kdo mi zkontroluje a případně uzná průkazy a kvalifikace a na druhý den svolal poradu, kde se rozhodne o podmínkách provozu. Kvalifikace mi byly uznány, jak PPL tak náš Ulla, což je neobvyklé. Na vše musíte mít Etiopský průkaz (Medical, PPL i ŘP). Myslím, že to tak je, protože já jediný, v té zemi, měl na tento druh letadla nějaký papír.

Druhý den na poradě vše vypadalo velice zle, žádný z vedoucích odborů s tím nechtěl nic mít, pěkně se mezi sebou pohádali, argumentovali dvěma italy, kteří tam tři měsíce čekali na provozní povolení pro svůj vrtulník apod. Až po našem tvrdém ohrazení a důkazu o podání žádosti rok před tím, že na řešení věci měli dost času, pan ředitel v podstatě svým podřízeným nařídil, aby nám po prohlídce letadla umožnili zkušební lety každý podvečer po odletu celé flotily EA.

Létání

Procedura pro odlet trvala vždy hodinu a půl. Projít s benzínem přes kontroly, podat letový plán, předem zaplatit poplatky, získat zvláštní povolení na okruhy – to už po všech předchozích administrativních procedurách byla absolutní pohoda.

Po naplnění palivem a předletové prohlídce jsme museli letadlo odtáhnout po kdysi asfaltové Txw asi 300 m do kopce. Sice s malým převýšením, ale v této nadmořské výšce to téměř nadlidský výkon. Trávu vysokou 2,5m kolem cesty nám naštěstí den před tím posekli… No a pak po nastartování došlo k prvnímu pojíždění a k prvnímu letu v Etiopii. Jak jsem zahlédl již při příletu – Etiopie je nádherná země a můj první let to bezezbytku potvrdil. Okolí Addis Abeby je náhorní rovina ohraničená horami (nadm.v.4000m) bez sněhu, se všemi možnými odstíny zelené. Naše povolená pracovní výška v určené training area byla 9000-10000ft. Převodní hladina je hladina 125.

Služby ATS jsou na evropském standartu, zásadně anglicky. Odpovídač je tam ale k ničemu. APP ani TWR nemají potřebná zařízení a letadla EA tam létají s vypnutým Tcas. Naše žádost o zkoušku odpovídače, protože jsme to nevěděli, způsobila obrovský poprask na frekvenci mezi TWR a přilétávajícími letadly. Řídící nám chtěl vyhovět a tak všem říkal, ať si Tcasy zapnou a chtěl znát výsledky…

Podvečerní létání bylo vždy krásné, za dobré viditelnosti a klidného vzduchu. Jen jednou jsme byli létat odpoledne, jenže termická turbulence byla přímo šílená. Jen oko a srdce plachtaře by zajásalo nad kumuly a výškou jejich základen.

Výkon 100 koňského Rotaxu byl úměrný nadmořské výšce, ale nebyla to žádná hrůza. Přistávali jsme vždy se západem, po nás sedal do několika minut vždy A340 Emirates. Jednou před letem jsme museli zajet na Security check, prý jsme podezřelí, protože chodíme létat každý den…

Můj Airport pas končil platnost v den odletu do ČR. Cesta zpět byla úplně novým B737-800. Z Chartúmu v Súdánu jsme odlétali ráno a tak byl vidět po celý let nad Egyptem Nil. V Praze jsme přistáli po celkem 15 hodinách od odbavení. Jestli mohu srovnat, služby a ceny TA jsou lepší než ČSA, nejen tím, že cestující ví celou dobu kde je, ale i promítanými filmy, nerezovým nádobím apod.

Jsem velice rád, že jsem nabídku z  Etiopie využil. Mám příslib další cesty po získání provozního povolení NPO na Zenair v Etiopii, a to už bude i s létáním v Národním parku Omo. (Jak říkám se smíchem - nad slony a žirafami).

Dnes již může být lecos jinak, vše se událo před dvěma lety.

Další fotografie:

Salamon v průmyslové části města

Pekařství

Byt na rohu

Bazilika

Základna

Stojánka GA

Stará chátrající letadla

Autor: Antonín Chroust

Odeslání článku e-mailem

[x] zavřít

Komentáře k článku

Přidat komentář

    Kontrolní kód : Kontrolní kód

Díky za poděkování :)

Odpovědět

Datum : 13.02.2011 22:04, Vložil : Jakub Velička

Díky všem za poděkování autorovi, jistě ho všechny komentáře potěší :) Brzy nasadíme další díly, které budou podrobně popisovat létání v Etiopském národním parku, nebo autorovu cestu domů. Ještě jednou díky, Jakub, FlyMag.cz

Odpovědět

Datum : 11.02.2011 20:11, Vložil : Honza

Nádhera. Člověk se aspoň na chvilku podívá tam, kam se asi nikdy nedostane :))

Krásný článek

Odpovědět

Datum : 10.02.2011 20:29, Vložil : Viktor

Připojuji se k poděkování, krásný článek.

Poděkování

Odpovědět

Datum : 09.02.2011 07:27, Vložil : Petr

Děkuji autorovi za výborný článek a zajímavé čtení!

Všechny komentáře

Zeptejte se odborníka

Zkušený personál jedné z největších leteckých škol Flying Academy je připraven Vám pomoci s jakýmikoli otázkami týkajícími se letectví.

Zeptejte se

Kategorie

Bezpečnost

Civilní letectví

English info

Havárie

Historie létání

Letiště

Nejčtenější

Oznámení, kurzy, školení...

Pilotní výcvik

Prodej letadel

Technologie

Video

Vojenské letectví

Zeptejte se odborníka