Vzpomínky na neznámé letce

15.02.2012

„Dokonalosti se dosahuje maličkostmi, ale dokonalost není maličkost“. Tato nepřehlédnutelná slova velikána Michelangela Buonarottiho mě napadla po dočtení relativně nedávno vydané knihy Vzpomínky na neznámé letce. Dílo  dlouholetého badatele v oblasti letecké historie Jana Mahra je natolik pozoruhodné, že rádi s jeho existencí seznámíme i naše čtenáře.

    Když 15.3. 1939 německé ozbrojené síly definitivně okupovaly předtím již okleštěnou tzv. druhou československou republiku, stalo se české a moravské území velmi rychle jednou z klíčových zbrojnic Třetí říše. Především plzeňská Škodovka, tehdy nově začleněná součást tzv. Goering-Werke a pražské ČKD, v Němci zřízeném Protektorátu Čechy a Morava se skrývající pod šifrou BMM, vyrobily pro další německá dobyvačná tažení desetitisíce kanónů, tanků a samohybných děl. Později byla do téměř všech bývalých československých leteckých továren z Německa přesunuta také výroba většinou cvičných letounů. V řadě měst, např. v Záluží, Pardubicích a jinde byly v průběhu válečného konfliktu rozšířeny stávající bývalé československé chemičky, které vyráběly syntetický benzín. Bývalá československá letiště se pak stala hlavními týlovými základnami německého letectva, Luftwaffe a byla využívána především ke školení nových pilotů.

 



    To bylo nepochybně dostatečné množství důvodů, aby přibližně od roku 1943 začaly o zmíněné vojenské objekty projevovat zájem těžké strategické bombardéry západních spojenců. Navíc byl od  téhož roku vzdušný prostor nad Čechami a Moravou často využíván při přeletech formací amerických těžkých bombardérů, mířících k početným německým rafinériím v dnešním polském Slezsku, např. v tehdejším Blechhammeru (dnes Blachownia). Zmíněné přelety se velmi často neobešly bez útoků tehdy již slábnoucího německého letectva, Luftwaffe.

    Český zájemce o letecké boje nad územím Moravy se ale do loňského roku mohl o osudech letců všech národností, kteří padli nad územím Moravy, dozvědět nanejvýš z reportáží, otiskovaných ještě v době totalitního režimu v tehdejším „armádním“ časopise Zápisník, v devadesátých letech pak z reportáží autora knihy, otiskovaných v časopise REVI. „Drobný“ problém ovšem za „totality“ byl v tom, že tehdy bylo možné bez problémů pátrat jen po osudech zahynulých, ale „ideologicky schválených“ sovětských letců. V devadesátých letech se sice „ideologické postoje“ zodpovědných orgánů pochopitelně zcela změnily, ale komplexní publikace, vyčerpávajícím způsobem mapující osudy nyní již „ideologicky povolených“ neuvěřitelných 119 amerických a britských letců, kteří padli při vzdušných bojích nad územím Moravy a Slezska, velmi chyběla. To se ovšem změnilo na podzim loňského roku, kdy Muzeum Letecké bitvy nad Krušnohořím (www.museum119.cz) konečně vydalo zájemci o leteckou válku nad Československem velmi netrpělivě očekávanou knihu Jana Mahra Vzpomínky na neznámé letce.

    V sedmnácti strhujících a čtivým způsobem napsaných kapitolách se čtenář velmi podrobně dozví  o osudech všech nad moravským územím sestřelených britských a amerických a zčásti i německých strojů i jejich osádek, které při vzdušných bojích buď přišly o život či, pokud šlo o spojenecké letce, putovaly do vojenských nemocnic a lazaretů a později do zajateckých táborů pro spojenecký letecký personál. Podrobná rekonstrukce vzdušných bojů začíná 30.června 1944 nedávno v našem jiném článku popisovaným nouzovým přistáním amerického stíhacího letounu Mustang na Hodonínsku a končí velmi podrobným popisem havárie amerického zásobovacího letounu v noci ze 16. na 17.4. 1945 u Tišnova. Ve velmi obsáhlé kapitole XIII, věnované největší letecké bitvě, která se nad Moravou odehrála 17. prosince 1944, pak nechybí kromě zmíněných amerických ztrát i podrobný přehled ztrát německých, který je navíc obdobně jako v jiných kapitolách shrnut i do přehledné tabulky na konci kapitoly. Ve všech zmíněných tabulkách jsou navíc vždy kromě přesného určení typu a modelu stroje uvedena i výrobní čísla a vojenské markingy sestřelených strojů a přesná jména a hodnosti pilotů či celých osádek, v mnoha kapitolách jsou pak podrobně popsány jejich válečné, případně poválečné osudy. Jednotlivé kapitoly jsou pak doslova přeplněny tisícovkami autentických válečných fotografií, přičemž nechybějí autentické „cílové“ fotografie, zhotovené přímo na palubách bombardérů po náletu na cíl. Mnohdy lze v té či oné kapitole nalézt i dobovou fotografii ztraceného letounu, případně i s velkým rizikem místními obyvateli či jinými osádkami pořízenou ne zcela kvalitní fotografii havarovaného vraku amerického či jiného stroje.     Doslova učebnicovým příkladem fotografie tohoto druhu je téměř „mrazivá“ fotografie amerického bombardéru B-24 Liberator vojenského sériového čísla 42-64481 se jménem „Omiakinbak“ pořízená 7.7.1944 několik minut před jeho zánikem po dopadu na zem u Perné na Novojičínsku ze sousedního Liberatoru.

    V kapitolách pochopitelně nechybějí ani fotografie spojeneckých či německých letců, mnohé i z nedávné doby, kdy se s nimi autor setkal, či fotografie z letecko-archeologických expedic, na nichž se autor či jeho spolupracovníci snažili na místě dopadu stroje najít a často také nacházeli pozůstatky havárie či velmi povedené reprodukce dobových dokumentů o té či oné havárii. Neuvěřitelnou závěrečnou několikanásobnou šlehačkou na tomto lahůdkovém dortu je tabulkový přehled všech 182 amerických letců, kteří upadli na Moravě do zajetí či se zde do konce války skrývali u místních obyvatel  a Petrem Kaššákem ve zcela neuvěřitelné kvalitě nakreslených  32 barevných rekonstruovaných bokorysů sestřelených spojeneckých a německých stíhacích a bombardovacích letounů. Víc se snad už zájemce o osudy dnes již téměř zapomenutých letců v dané chvíli ani dozvědět nemůže. Nezbývá než si přát, aby autorovi tohoto veledíla i nadále přálo zdraví a čtenáři se časem dočkali také obdobným způsobem zpracovaných osudů dalších zapomenutých, sovětských i německých letců, kteří padli v krutých vzdušných bojích nad Moravou.

--
Mahr Jan, Vzpomínky na neznámé letce Havárie spojeneckých letadel na Moravě a ve Slezsku v období druhé světové války. Kovářská, Muzeum letecké bitvy nad Krušnohořím 11.9.1944 2011 (vydáno vlastním nákladem autora)
(Zbylé výtisky knihy je možné objednat mailem přímo u autora, jam.miroslav@tiscali.cz )

--
Poznámka
Doplňující literatura o letecké válce v Čechách a na Moravě - výběr
Rajlich Jiří Mustangy nad Protektorátem Praha, MBI 1997
Koukola, Ivo Američtí hloubkoví stíhači nad Brnem Brno, BrKo 2008

Mgr. Zdeněk Procházka

Odeslání článku e-mailem

[x] zavřít

Komentáře k článku

Přidat komentář

    Kontrolní kód : Kontrolní kód

history

Odpovědět

Datum : 15.02.2012 22:08, Vložil : miki

Gratuluju už jsem mněl strach že se toho nedožiju.Mrzí mně že neodebírám REVI takže to vím až nyní.potěšils mně a ještě jednou blahopřeju vím co tě to stálo dřiny. Jeden vítisk mi rezervuj pokud ještě máš.. Miki Aeroklub Miroslav ..ůůů

Všechny komentáře

Zeptejte se odborníka

Zkušený personál jedné z největších leteckých škol Flying Academy je připraven Vám pomoci s jakýmikoli otázkami týkajícími se letectví.

Zeptejte se

Kategorie

Bezpečnost

Civilní letectví

English info

Havárie

Historie létání

Letiště

Nejčtenější

Oznámení, kurzy, školení...

Pilotní výcvik

Prodej letadel

Technologie

Video

Vojenské letectví

Zeptejte se odborníka