Elegantní švédský Gripen se původně zrodil pro jiné časy

23.04.2012

    Linköping (Švédsko)/Praha 23. dubna (ČTK) - Švédský letoun Jas-39 Gripen, který má ve výzbroji i české vojenské letectvo, vznikal od konce 70. let pro válku, která nikdy nepřišla. Neutrální severská země nicméně ve stroji, který byl slavnostně představen 26. dubna 1987, zúročila své dlouholeté zkušenosti s vývojem a výrobou proudových letadel. Po konci studené války a vymizení sovětského nebezpečí ale elegantní stroj nesoucí jméno mytologického gryfa složitě hledal nové uplatnění.

    V porovnání nejen se svými švédskými předchůdci jsou přitom gripeny mnohem pokročilejší, snadněji se udržují a lacinější je tedy i jejich provoz. V souladu se švédskou obrannou doktrínou je letoun navíc schopen operovat také z nouzových ploch jako jsou dálnice a pro pozemní zabezpečení celé letky stačí jen třetina techniků oproti starším letounům. Koncem 80. let, v době všeobecného uvolnění, kdy se Jas-39 chystal na premiérový let, ale všechny tyto výhody už moc neznamenaly.

 


    Švédské vojenské letectvo, které si původně vývoj letounu s deltakřídlem u továrny Saab objednalo, sice na pořízení nových víceúčelových strojů nerezignovalo, výrazně ale zredukovalo svou objednávku. Namísto plánovaných 400 gripenů nejprve požadovalo jen polovinu a po dalším šetření se počet strojů s výsostnými znaky se třemi korunkami zatím zastavil na 120. A v konkurenci letitých, ale stále ještě kvalitních amerických F-16 nebo nového Eurofighteru to neměli Švédové jednoduché ani při exportu.

    V minulosti ostatně výrazně uspěli jen s typem Saab 37 Draken vyvinutým koncem 50. let, který si pořídila letectva Dánska, Finska a Rakouska. Nový letoun - písmena JAS v názvu říkají, že gripeny umí bojovat jako stíhačky (švédsky Jakt), utočit na pozemní cíle (Attack) a plnit průzkumné úlohy (Spaning) - si sice vedl lépe a dnes jej používají kromě švédského a českého letectva piloti v Maďarsku, Jihoafrické republice a Thajsku, nad obchody se ale vznáší nepříjemné podezření z korupce.

    Schopnosti gripenů, které například česká armáda převzala do výzbroje v létě 2005 (osm let po švédském letectvu), si přitom piloti pochvalují. Jednomotorový letoun s trojúhelníkovým křídlem a takzvanými "kachními" plochami na přídi se vyznačuje snadnou ovladatelností a obratností, pozemní mechanici zase oceňují jednoduchou údržbu. Kritici ale poukazují na to, že gripeny nejsou plně kompatibilní se systémy NATO a nikde na světě je nevyzkoušeli v ostrém bojovém nasazení.

    Ačkoli se o gripenu běžně mluví jako o švédském letadle a na severu Evropy je také v továrně ve městě Linköping vyrábějí, podílela se na jeho vývoji a hlavně prodeji ve světě i britská zbrojovka BAE Systems (někdejší British Aerospace). Švédského původu nejsou některé důležité části - například motor, který vyrábí Volvo, původně vyvinula americká firma General Electric, za oceánem vzniklo i vystřelovací sedadlo či systém řídící let. A další komponenty pocházejí z Francie či Německa.

    Mimo Švédsko tak vzniká zhruba 40 procent dílů pro každý gripen, což je dvakrát tolik, než u předchozího typu Saab 37 Viggen. Proti mohutnému viggenu, který tvořil páteř švédského letectva od 70. do poloviny 90. let (poslední opustily službu až roku 2005), působí gripen trochu jako hračka. A v některých parametrech, jako třeba maximální rychlost nebo nosnost, má dokonce starší letoun navrch, celkově ale Jas-39 Gripen díky použití moderních technologií nabízí mnohem více "muziky".

    A to za poměrně málo peněz, hodina provozu švédského letounu přijde ve srovnání například s někdejšími MiGy-21 z výzbroje české armády jen na třetinu. Přesto ale není jasné, jestli budou gripeny nést české výsostné znaky i po roce 2015. Všech 14 letounů je jen pronajatých a v současnosti se řeší, co bude dál. Podobné vlastnosti, neporovnatelné s exsovětskými nadzvukovými stíhačkami, jež letectvo používalo do příchodu gripenů, má řada dalších stíhaček.

    Francouzská Mirage 2000, společný evropský Eurfighter Typhoon nebo stále zdokonalovaný americký letoun F-16 totiž mohou být pro gripeny vážnou konkurencí. O nákupech nadzvukových strojů v poslední době neuvažuje jen české letectvo, podobné starosti měly či mají i další evropské země. A který výrobce nakonec bude slavit úspěch, je ve hvězdách. Třeba Polsko si pořídlo "ef-šestnáctky", Maďaři rozhodli o desetiletém prodloužení pronájmu gripenů a rakouské letectvo koupilo "tajfuny".

Zdroj ČTK

Odeslání článku e-mailem

[x] zavřít

Komentáře k článku

Přidat komentář

    Kontrolní kód : Kontrolní kód

Zeptejte se odborníka

Zkušený personál jedné z největších leteckých škol Flying Academy je připraven Vám pomoci s jakýmikoli otázkami týkajícími se letectví.

Zeptejte se

Kategorie

Bezpečnost

Civilní letectví

English info

Havárie

Historie létání

Letiště

Nejčtenější

Oznámení, kurzy, školení...

Pilotní výcvik

Prodej letadel

Technologie

Video

Vojenské letectví

Zeptejte se odborníka